KE SPOLEČENSKÉ DISKUSI NA TÉMA PÉČE O DĚTI NERODIČOVSKOU OSOBOU



Jako prorodinné organizace vítáme záměr sektorové priority 3 Horizontální podpora rodiny v rámci unijních politik, kterým ČR hodlá v prùběhu předsednictví v radě EU věnovat zvláštní pozornost. Oceňujeme postoj vlády ČR, která vnímá ekonomické potřeby jako integrální součást všech potřeb života společnosti, když říká že:

„ČR chce zdùraznit a ocenit vnímání každého jedince nejen jako pracovní síly, která se aktuálně podílí na tvorbě ekonomického blahobytu společnosti, ale rovněž jako rodiče,
který investuje čas, energii a finanční prostředky do péče a výchovy dětí, tedy do budoucího lidského kapitálu.“ a že rodičovská domácí péče o malé děti má být vnímána „jako plnohodnotná a společensky relevantní alternativa výdělečné činnosti“. V kontextu výše zmíněné priority nepovažujeme za adekvátní požadavek uvedený v nedávno vydané hodnotící zprávě OECD, která klade, z našeho pohledu, nevyvážený dùraz na délku, nikoli kvalitu rodičovské péče během mateřské a rodičovské dovolené, když doporučuje  délku rodičovské dovolené dva roky, případně kratší. Taková doporučení nejen že nerespektují princip individuální svobodné volby rodičù o délce intenzivní rodičovské péče, ale mohou budit dojem, že rodičovská péče je potřebná jen ve velmi raném věku. Uvedené doporučení podle našeho mínění odráží pouze krátkodobou potřebu ekonomiky bez ohledu na udržitelný rozvoj společnosti.

Nehledě na potřeby dítěte je také vhodné zdùraznit, že pobyt na rodičovské dovolené mùže být přínosem i pro pečujícího rodiče a že po tuto dobu nemusí nezbytně ztrácet profesionální kvality, jak je často mylně uváděno. Dùraz kladený na výlučnost seberealizace prostřednictvím ničím nepřerušeného špičkového profesního uplatnění považujeme za krátkozraký, zvláště vzhledem k prodlužující se délce lidského života a ukončení aktivní pracovní kariéry.

Taktéž míra motivace otcù k podílu na péči o děti závisí na společenské prestiži této činnosti a nemùže být výsledkem donucovacích opatření ve formě kvót apod. Dále chceme poukázat na fakt, že ani nejdelší možná otcovská dovolená nezaručuje dostatečnou otcovskou výchovu po celou dobu výchovného období. Proto by se zájem společnosti měl soustředit i na snížení stávajícího pracovního nasazení otcù, jehož výše je jedna z nejvyšších v Evropě.

Rovněž rozpor mezi přáním založit rodinu a realitou lze u mladých lidí vysvětlit i nedostatečnou informovaností o významu rodinného prostředí jako místa neformálního učení, a tedy jako nenahraditelné příležitosti pro získávání dùležitých dovedností napomáhajících propojovat nabyté školské vědomosti s každodenním životem. Deklarovaná touha žen po rychlém návratu z rodičovské dovolené na trh práce není podle dostupných sociologických šetření motivována potřebou po profesním uplatnění, ale potřebou druhého příjmu pro finanční zabezpečení rodiny. V zájmu ekonomiky se nabízí otázka, zda je tato motivace opravdu výhodná, nebo zda není potřebné hledat jiná řešení.

V tomto kontextu je doporučení nahrazovat rodičovský příspěvek poukázkami určenými na úhradu obecních nebo soukromých zařízení péče o děti kontraproduktivní a navíc zpochybňuje nárok na společenské ocenění rodičovské domácí péče, kterým současný rodičovský příspěvek je.

Stručné predstavenie


V septembri 1997 bolo založené občianske združenie Slovenská spoločnosť pre rodinu a zodpovedné rodičovstvo, registráciou na MV SR podľa zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov. Je iniciatívnou skupinou odborníkov rôznych vedných disciplín: pedagógov, psychológov, právnikov, demografov, sociológov, teológov, ekonómov a lekárov, ktoré súvisia s životom rodiny, a viac ako 20 asociovaných organizácií, ktoré pracujú pre rodiny. Všetkým nám záleží na spokojnom a pre deti podnetnom rodinnom prostredí na Slovensku.